Recenze premiér všech tří scén Těšínského divadla: České scény, Polské scény a Loutkové scény Bajka.

Miniatura, ve které nikdo nezklamal

72. sezonu otevřela Česká scéna hrou současného anglického dramatika W. Rusela „Výchova slečny Rity“. Drama, byť je skvěle napsané a ve světě populární, je vždy nejen pro režiséra, ale i herce velkým vyzváním. Jak si s tímto oříškem poradili herci české scény?

Psaní básní po celé měsíce, ale nikdy nedokončeno, knihy rozložené bez ladu a skladu, nuda, prázdno v hlavě a věrný společník – láhev whisky. Tak nějak by zřejmě ještě mnoho let plynul život vyhořelému profesorovi literaturu, kdyby nedošlo k jednomu osudovému setkání. Do jeho kabinetu vpadne vyzývavě oděná slečna, která si přeje, aby ji v rámci univerzitního kurzu pro veřejnost naučil „všecko“. Kdo je ta nová studentka? Dvacetiletá kadeřnice z nižší společenské třídy, kterou omrzel život pod jednou střechu s mužem, jenž je amatérským „pivařem“ a televizním fanouškem. Navzdory zvyklostem panujícím v rodině Rity, tak se naše hrdinka jmenuje, se Rita nechce stát domácí slepicí a strojem na rození dětí. Má mnohem vyšší ambice – ráda by vystudovala vysokou školu. Jak sama říká, než se vůbec rozhodne mít dítě, musí nejdřív v životě něčeho dosáhnout a intelektuálně vyzrát. A Rita se nebojí o své sny bojovat. Ta výbušná směs nezkrocené živelnosti a spontaneity se vznešenými cíly na počátku profesora Franka děsí, ale na straně druhé ho okouzluje i znejišťuje. Něco takového ještě v životě neviděl.
Číst dále
07/08/2017 | recenzje

Dokud zpíváš, žiješ

 Česká scéna Těšínského divadla uvedla na jevišti život a dílo Karla Hašlera, populárního českého písničkáře, herce, kabaretního a filmového umělce. Scénář k inscenaci napsal současný autor, milovník života a Hašlerova díla Gustav Oplustil, který byl čestným hostem sobotní premiéry. Režie představení se ujal šéf České scény Miloslav Čížek.

Dramaturg Ivan Misař v úvodním slovu k premiéře řekl, že „Písničkář“ v sobě snoubí prvky revue, kabaretu, muzikálu i činoherního představení. Hudba v inscenaci je živá, herci zpívají za doprovodu orchestru umístěného v pozadí jeviště. Dominantní jsou hromadné taneční scény v podání herců České scény a hostujících tanečníků. Děj se začíná odehrávat na začátku 20. století a uzavírá se v prvních letech 2. světové války, čili v době, kdy Karel Hašler tvořil. Tento historický rámec „Písničkáře“ připomíná loňský hit Polské scény„Powróćmy jak za dawnych lat, czyli polskie piosenki międzywojenne” (premiéra: duben 2016). Zásadní rozdíl mezi těmito dvěma inscenacemi je ale v jejich kompozici. „Powróćmy jak za dawnych lat...” to je revue a hudební scény. Zatímco „Písničkář“ má bohatou fabuli, kterou hudba a tanec jen doplňují.
Číst dále
07/08/2017 | recenzje

Polovičatě skvělá politická satira

Inscenaci „Čaj u pana senátora“ v režii Ivana Krejčího, která měla svou premiéru 4. března 2017 na České scéně Těšínského divadla, je těžké zhodnotit jednoznačně. Na straně jedné zde najdeme skvělé inscenační nápady, na straně druhé jejich nedostatek. A jsou zde i okamžiky, ve kterých zcela chybí tvůrčí invence talentovaného režiséra. 

Autorem „Čaje u pana senátora” je Ivan Stodola. Narozen v roce 1888 v Liptovském Mikuláši na Slovensku. Byl to nejen jeden z nejvýznamnějších slovenských dramatiků 20. století, ale i uznávaný lékař. Studia medicíny ukončil v Budapešti a Berlíně a následně začal pracovat jako lékař v Liptovském Mikuláši. V tomto období pulsoval ve městě amatérský divadelní život. A Stodola, milovník divadla, začal s jedním souborem spolupracovat. Jeho první autorské pokusy byly natolik úspěšné, že se zanedlouho ukázaly na scéně slovenského Národního divadla v Bratislavě, jehož počátky sahají do roku 1920. Komedie „Čaj u pana senátora” z roku 1929 je jednou z prvních v plejádě děl na kontě tohoto autora. 
Číst dále
07/08/2017 | recenzje