Ondrášek, čili superman Těšínského Slezska

17. února 2018 se bude v Těšínském divadle na scéně loutkového divadla Bajka konat premiéra inscenace pro děti „O zbojníku Ondrášovi“, režie Tomáš Kočko. Pro polské publikum je premiéra připraven na 2. března 2018. Režisér nám o připravované premiéře prozradil řadu zajímavostí a detailů. 

Legendy o zbojníku Ondrášovi a moravské lidové písně jsou pro Vás řadu let zdrojem inspirací nejen v divadle, ale i v hudbě? Jak to začalo? 

Začalo to dávno, dávno, ani nevím, co bylo dřív, zda Ondráš či lidové písně. Pocházím z Frýdku – Místku a od dětství mě zajímala nejen historie tohoto města, ale také legendy, s ním spojené. Na hodinách dějepisu jsem se na základní škole ptal, kdo žil na tom našem zámku. Neptal jsem se na Karlů most ani na Univerzitu v Praze, zajímala mě historie regionu. A když se člověk začne zajímat o historii své „malé vlasti“, tedy místa, kde se narodil, objeví osobnosti, které tu žily před ním. Tak jsem poznal legendu o zbojníku Ondrášovi. Začal jsem číst další a další informace, pohádky, verše, pověsti. 
Následující zlom nastal v době studií, kdy se mi dostala do rukou sbírka Ladislava Nezdařila nazvaná „Horní chlapci”. Publikace je psaná nářečím a vypráví o beskydských zbojnících a o životě v Beskydech v pradávných časech. Kniha mě inspirovala natolik, že jsem se pustil do hledání dalších informací, ale v 90 letech minulého stolení nebylo mnoho dostupného materiálu. Nejvíc jsem toho našel v Cieszyně, ale přístup k archivním sbírkám byl tehdy velmi komplikovaný. Těšínsko sice bylo rozděleno hranicí, kterou tvoří řeka Olše, ale co se týká kultury, tak je to jeden region s podobnou historií, s identickými mýty, legendami, písněmi i tradicemi. Slovenští a čeští historici se do polských archivů dostali až po otevření hranice. Současně s tímto konáním jsem tvořil hudební projekty, pro které byl Ondráš také inspirací. Nu a pak mně umělecký šéf Polské scény Bogdan Kokotek nabídl, ať realizuji na toto téma muzikál. Inscenace nazvaná “Ondrášek, pán Lysé Hory“ měla na Polské scéně premiéru v roce 2015. A nyní se k tomuto tématu vracím v loutkovém divadle Bajka…
„O zbojníku Ondrášovi“, loutkové divadlo Bajka, foto ze zkoušky.

Historikové tvrdí, že zbojník Ondráš skutečně žil. Ale pouze v legendě, která se zrodila na Těšínském Slezsku, je Ondráš postavou s pouze pozitivními vlastnostmi a připomíná anglického Robina Hooda, který bohatým bral a chudým dával. Ve skutečnosti ale Ondráš nebyl tak ušlechtilým hrdinou…

To je pravda, ale otázkou zůstává, proč se právě on stal hrdinou legendárním. Zbojníků tu bylo opravdu hodně. Ale do dějin vstoupil Ondráš. A co víc – v ústní lidové slovesnosti a v lidových písních mu jsou připisovány vlastnosti i jiných zbojníků. Ondrášovi je připisována řada neuvěřitelných skutků. Podle lidové tradice je Ondráš zdejší supermann, protože všude byl, všechno udělal a dokázal i nemožné. 
Těšínsko sice bylo rozděleno hranicí, kterou tvoří řeka Olše, ale co se týká kultury, tak je to jeden region s podobnou historií, s identickými mýty, legendami, písněmi i tradicemi.

Spoluautorkou scénáře je Lena Pešáková. Jak jste se spolu s ní rozhodli zobrazit Ondráše v inscenaci pro děti?

Oba nás zaujaly mýty o Ondrášovi, který je v Těšínském Slezsku stále živý, protože je pozitivní. V Těšínském divadle navazuji na Ondrášovu legendu, ale z jiné strany. Nerad bych toho divákům před premiérou prozrazoval mnoho, ale řeknu jediné – bude to jiný „Ondráš“, než ten, který se před lety objevoval na Polské scéně. Bude to opět ušlechtilá postava, na kterou hledíme s úžasem a říkáme si: Chtěl bych být jako on. Dále bude naše inscenace opět o zradě, lásce, obětování, ale způsob, jak to všechno budeme divákům vyprávět, bude jiný. Jaký? Zvu vás do divadla. (smích)

Dobře, ať se tedy malí i velcí diváci těší na kouzelné překvapení. Ale ještě se zeptám, z jakých pramenů a literárních zdrojů jste čerpali při tvorbě samotného textu inscenace?

Měli jsme opravdu velmi mnoho nashromážděného materiálu, protože po inscenaci „Ondrášek, pán Lyse Hory“ na Polské scéně jsme s Renatou Putzlacher dělali přeshraniční projekt, jehož cílem bylo vyznačení zbojnických stezek v Beskydech. Našim cílem bylo najít a označit všechna místa Těšínského Slezska, se kterými jsou spjati různí zbojníci. A to je již sám o sobě materiál plný legend. A v rámci tohoto projektu jsme se s Renatou snažili sesbírat také v literatuře veškeré dostupné informace a zmínky o Ondrášovi. 
Zaujaly nás mýty o Ondrášovi, který je v Těšínském Slezsku stále živý, protože je pozitivní.

Jaká bude scénografie a loutky, které jsou z autorské díly Michala Hejmovského? 

Michal je mistrem jednoduché a zároveň propojující scénografie. Jeho scéna vždy koresponduje s loutkou a dohromady s ní tvoří harmonický celek. Tentokrát se rozhodl pro dřevěné vyřezávané loutky, které jsou vyrobeny speciálně pro tuto inscenaci. Tímto také navazujeme na další beskydskou tradici a tou jsou lidové řezbáři. Zdejší řezby jsou poměrně jednoduché, silně vyřezávané a zbavené detailů. A takové budou i loutky v naší inscenaci – prosté, dřevěné. Kromě loutek vystupují na jevišti i herci a tyto dva světy se budou vzájemně doplňovat. Složil jsem k inscenaci hudbu a rozhodl jsem se pro živou kapelu. Nemám reprodukovanou hudbu v divadle rád. 

Myslíte si, že jednoduchá dřevěná loutka udrží pozornost dětí, které jsou den co den bombardovány silnějšími podněty z počítačů, smarfonů nebo tabletů? 

Myslím si, že ano. Mám malé děti a den co den pozoruji, jak si hrají. Nejraději s Legem. Tvoří z těch kostek ty nejvysněnější světy a postavy a potom je animují tak, jako my v divadle animujeme loutky. A také si myslím, že konvence, kterou na jevišti použijeme, bude dětem blízká. A co se týká těch všech možných současných technických novinek, tak je samozřejmé, že děti k nim tíhnou, tíhnou k počítačovým hrám. Ale to by měla být vždy jen alternativa zábavy a využití volného času. Rodiče by neměli zapomínat na společnou hru s panenkami, auty či kostkami. A toto je vlastně každodenní hra na divadlo. 
02 / 02 / 2018
Małgorzata Bryl-Sikorska
Překlad: Alice Olmová-Jarnotová

Czytaj też:

Komentáře: