Nohavica a obousměrný most

Jedním ze zásadních prvků inscenace „Těšínské niebo – Cieszyńskie nebe” byla hudba. Byla to právě hudba, která dokázala spojit pod jednou střechou české a polské diváky. 

V divadelním programu k inscenaci „Těšínské niebo – Cieszyńskie nebe” vypráví jedna ze spoluautorek tohoto díla Renata Putzlacher o genezi příprav a o vztahu Jaromíra Nohavici k městu nad řekou Olší. Jak se ukázalo, tvůrci se nesešli jen náhodou. 
Začněme v historii celkem nedávné… "V sedmdesátých letech se Jaromír Nohavica zabydlel v Českém Těšíně, v rodném městě své manželky. Nedaleko od jeho domu se nachází Těšínské divadlo, kde se pod jednou střechou sídlí tři instituce: divadlo, hvězdárna a knihovna - Říká Renata Putzlacher. "Jaromír v té budově začal pracovat. Ale byť ho lákalo divadlo a fascinovala ho tajemství hvězd, stal se…knihovníkem" - doplňuje Renata Putzlacher. Bylo to období, kdy Jaromír Nohavica četl plejádu polských knih. Hudební kariéra nastoupila až později. Jak Renata Putzlacher připomíná, Nohavica se takto rozhode v roce 1982 v době konání jedné ostravské folklórní akce. Postupem času se to vše, včetně atmosféry města, ve kterém žil, odrazilo v jeho hudbě a ve dnes známých skladbách.
Jaromír v té budově začal pracovat. Ale byť ho lákalo divadlo a fascinovala ho tajemství hvězd, stal se… knihovníkem.
Redaktor Jan Dušek na stránkách „Nedělního světa“ (z listopadu 2004) popisuje těšínské stopy v písních Jaromíra Nohavicy. "Například ve skladbě „Starý muž“ se objevuje kavárna Avion, o českotěšínském nádraží se Nohavica zmiňuje v písni „Bláznivá Markéta“, o tom, že „z Těšína vyjíždí vlaky co čtvrt hodinu“ se zpívá v hitu „Dokud se zpívá“. Soužití Čechů a Poláků v tomto městě na hranici se stalo inspirací pro píseň „Jacek“ - připomíná Dušek. A v „Těšínské“ se vzpomíná na tramvaj, která spojovala oba břehy Olše. 
Spolupráce na inscenaci „Těšínské niebo – Cieszyńskie nebe” začala tím, že Renata Putzlacher, která byla na počátku 21. století dramaturgem Polské scény Těšínského divadla, si všimla, že se Nohavica již nějakou dobu zajímá o přehlídku herecké písňové tvorby, která se koná v polské Vratislavi. "Díky tomuto Jarkově zájmu jsem začala uvažovat o realizaci divadelní inscenace, jež by se opírala o Nohavicovy písně" - vzpomíná na stránkách k inscenaci Renata Putzlacher. A zároveň přiznává, že Těšínské divadlo bylo ideálním místem pro realizaci tohoto nápadu. Je třeba zdůraznit, že od počátku byl tomu všemu příznivě nakloněn i ředitel divadla Karol Suszka. Vazbu na zdejší region má i režisér inscenace „Těšínské niebo – Cieszyńskie nebe”, Radovan Lipus. "Když jsem se seznámila s režisérem Radovanem Lipusem, který pochází z Bystřice a velmi dobře zná jazyk český i polský, věděla jsem, že on je ten pravý, který dokáže tuto výzvu zvládnout. A ve finále se k našemu týmu přidal frýdecko-brněnský hudebník Tomáš Kočko. A zkoušky mohly začít" - vzpomíná Renata Putzlacher.
Režisér Radovan Lipus si všimnul, že Těšín má ty nejpodivnější mosty na světě – jedním mostem se do Polska vjíždí a druhým mostem se vrací zpět do Čech. Na těchto hraničních přechodech není šance se potkat, protože jsou jednosměrné. "A Jarek Nohavice způsobil to, že alespoň v hudbě ty mosty fungují „na obě strany“ - doplňuje Renata Putzlacher.
23 / 01 / 2018
Małgorzata Bryl-Sikorska
Překlad: Alice Olmová-Jarnotová

Czytaj też:

Komentáře: