V tom „šílenství“ je metoda

A je tu poslední recenze představení uvedeného v rámci letošního Festivalu divadel Moravy a Slezska. Předposlední festivalový den se na scéně Těšínského divadla představil soubor Teatru Dramatycznego im. J. Szaniawského z Płocka s inscenací „Zkrocení zlé ženy“ dramatika Williama Shakespeara. 

Mohlo to být další z řady představení hraných klasicky, v klasických, ne zrovna zajímavých kostýmech, prostě „šedá myška“ mezi představeními. Ale nebylo tomu tak, i když z počátku tomu vše nasvědčovalo. Ředitel plockého divadla Marek Mokrowiecký přichází na scénu a upřímně děkuje řediteli festivalu Karolovi Suszkovi za pozvání na festival a za okamžik už strhává obecenstvo Shakespearovou hrou. Nejprve ovšem hravé divadelní rozhovory. Ale obecenstvo nemá tušení, že už je ve víru představení. Náhle je Mokrowieckého povídání násilně přerušeno herci, kteří ztropí hluk, vstupujíc na jeviště bočními dveřmi. „Ale to přece není možné, v takových podmínkách se nedá pracovat!“ Ječí Mokrowiecký a rozčíleně odchází z jeviště, aniž by své povídání dokončil. Představení začíná „šíleně“ a „šílené“ bude až do konce. 
„Zkrocení zlé ženy“, Teatr Dramatyczny J. Szaniawského z Płocka.
Inscenace souboru plockého divadla v režii Marka Mokrowieckého měla svou premiéru na jaře 2016 a byla nastudována u příležitosti 400 výročí smrti W. Shakespeara a u příležitosti Dne divadla. Překlad Stanisława Barańczaka získal díky Mokrowieckého interpretaci novou, svěží tvář. Připomeňme si v krátkosti obsah hry. Bianka – skromná a submisivní, touží po ni nápadníci z okolí. Kateřina – hašteřivá a jedovatá, znechutila všechny možné nápadníky. Problém je v tom, že aby si ta první mohla vzít svého vyvoleného, musí se nejprve vdát její starší sestra. Ale jak to udělat? Najde se mladík, který bude mít odvahu Kateřinu zkrotit? Možné to je, když má nevěsta dost velké věno. 
Kateřina v podání Sylwie Krawiec je z počátku parádně uhádaná a ukřičená ženská! V červené sukni odhalí stehno, vlasy má v týle sčesány do drdolu a tančí tango. Ale jak tančí! Oči se od ní nedají odtrhnout. Oproti tomu Bianka Mai Rybické to je krásná, falešná tvářička, tenisky na nohou a žvýkačka v puse. Čím víc Kateřina křičí a proklíná mužský rod, o to víc se Bianka proplétá sexistickým scénami a dělá, že nerozumí, o co její sestře jde. Nápadníci, kteří se točí kolem obou sester, jsou vskutku komickou skupinkou. Režisér z nich cíleně dělá klauny, hlupáky a komické lovce žen. Podobně je na tom i otec Bianky a Kateřiny, kterého hraje Jacek Mąka, jenž předstírá, že splétané intriky nepostřehnul. Režisérovi záleží na tom, abychom se jim všem vysmáli, a tak se obecenstvo s každou další scénou směje víc a víc.
Nápadníci, kteří se točí kolem obou sester, jsou vskutku komickou skupinkou. Režisér z nich cíleně dělá klauny, hlupáky a komické lovce žen.
Mokrowiecký se vynasnažil, aby měl svět na jevišti patřičné komediální rysy. Akce se odehrává v abstraktní scénografii (Krzysztof Małachowský), tu tvoří ohromná zrcadla a množství židlí, které mají v různých scénách různé role. Přehnané charaktery jsou zdůrazněny i způsobem pohybu jednotlivých postav (práce choreografky Katarzyny Anny Małachowské je dokonalá). Například Bianka místo toho aby chodila, tak tančí a Biondello (Przemysław Niedzielski), sluha jednoho z Biančiných nápadníků, rapuje nebo dělá salta. Je dobře, že se režisér snažil posunout komediální herecké prostředky téměř až do extrému, ale bohužel, obzvláště na začátku představení, to ne všichni herci dodržovali. Někteří přehrávali, jiní byli realističtější, takže výsledný celek nebyl jednotný. 
Ve „Zkrocení zlé ženy“ v podání Teatru Dramatycznego z Płocka stojí v prvním plánu Kateřina a její ženská síla. V interpretaci Marka Mokrowieckého její síla slábne jen chvílemi a to proto, aby v závěrečném monologu explodovala dvojnásob a strhla s sebou i další hrdinky. Podle Shakespeara je třeba ženským rozmarům zabránit bouchnutím do stolu, protože každá žena musí nakonec poslechnout a poddat se muži, kterému patří poslední slovo. Płocké „Zkrocení zlé ženy“ Kateřinu nepronásleduje a ve skutečnosti o zkrocení nevypráví. Hraje se příběh o šílenství, ve kterém je metoda. Konkrétně je to příběh o konsekventní opozici vůči sexistickým postojům a to i tehdy, bude li si z toho společnost dělat legraci a klepat si na čelo.
„Zkrocení zlé ženy”, William Shakespeare, režie Marek Mokrowiecký, premiéra: 3 dubna 2016, Teatr Dramatyczny J. Szaniawskiego v Płocku, v rámci 17. Festivalu divadel Moravy a Slezska hráno 10. listopadu 2017, Těšínské divadlo v Českém Těšíně.
13 / 11 / 2017
Małgorzata Bryl-Sikorska
Překlad: Alice Olmová-Jarnotová

Czytaj też:

Komentáře: