Vražda „zkrášlená“ humorem

Jak interpretovat příběh, který skoro každý zná a zároveň pobavit obecenstvo? Příkladem takové dobré divadelní práce je „Vražda v Orient expresu“ na České scéně Těšínského divadla v režii Vojtěcha Štěpánka. Premiéra 25. ledna 2020.

Na České scéně Těšínského divadla se konala premiéra dramatizace legendární detektivky Agathy Christie „Vražda v Orient expresu“. Soubor České scény sáhl po jediné dostupné dramatizaci Američana Kena Ludwiga z roku 2017 v překladu Zuzany Joskové. Důležité je zmínit, že Těšínské divadlo uvádí toto dílo na jevišti jako jedno z prvních divadel v České republice. Ředitel divadla Petr Kracik se o autorská práva ucházel řadu let a konečně se to podařilo. Ale režijní štafetu předal mladšímu kolegovi, v současnosti uměleckému šéfovi činohry Národního divadla moravskoslezského Vojtěchu Štěpánkovi, který byl až do nedávna svázán s pražskými divadly. S Těšínským divadlem spolupracoval poprvé a vůbec poprvé režíroval i detektivku. 
Realizátoři divadelní dramatizace této známé detektivky Agathy Christie byli postaveni před zásadní otázku: jaké zvolit jevištní zpracování, aby byli diváci překvapeni? „Museli jsme najít způsob, jak splnit divácká očekávání, která mají po četbě knihy nebo po zhlédnutí filmu, ale na druhé straně jsme se museli snažit vše realizovat tak, aby příběh prožívali, jako by ho viděli poprvé. Jsem si vědom, že Agatha Christie je legendou a hlavní hrdina jejích detektivek Hercule Poirot je ikonou stejně jako např. Mikimaus. Proto jsme museli se Zdeňkem Hrabalem, který tohoto legendárního detektiva na jevišti ztvárňuje, hledat místa pro vlastní interpretaci a nápady. Doufám, že se nám to podařilo,“ uvedl režisér v předpremiérovém rozhovoru. Již první scéna premiérového představení dokázala, že se umělecký tým rozhodl využít toho, že diváci tuto detektivku znají. Odehrávající se příběh, to jsou retrospektivní vzpomínky Hercula Poirota a diváci si je připomínají spolu s ním. Dokazují to i monology, které Poirot adresuje přímo obecenstvu.  
„Vražda v Orient expresu” na České scéně. 
Inscenace Vojtěcha Štěpánka se vizuálními efekty nesnaží konkurovat filmovým zpracováním. Vše stojí na divadelní konvenci a myslím si, že je to plusem tohoto nastudování. Vnější efekty nezastíní psychologické portréty hrdinů ani finální filozofující závěr příběhu. A přesto stojí za pozornost zmínit, že scénografie Milana Davida je nápaditá a elegantní. Využívá se na tahu spouštěná čelní strana železničního vagónu, multimediální projekce, patřičné rekvizity a přesné osvětlení. Výsledek? Na jevišti se podařilo vykouzlit nejen nádražní perón, ale i luxusně zařízený vagón. Scénografii bezchybně doplňují dobové kostýmy Marty Roszkopfové. 
Těšínské nastudování je rozděleno na dvě části. První je dynamická, jsou zde časté změny hudby, dekorací, světel a akce se valí kupředu až k vraždě. Profily našich hrdinů – pasažérů luxusního vlaku – jsou pouze načrtnuty. V druhé části je tempo mírnější, režisér rezignuje na časté scénografické změny. Přichází čas na detailní vyšetřování detektiva Poirota a diváci mají šanci prohlédnout si hlouběji psychologický portrét každého hrdiny. Tento posun je také příčinou toho, že divákova pozornost se soustředí především na herectví. Zajímavé je, že nesledujeme s distancem postavy z první poloviny 20. století, ale plnokrevné hrdiny, jejichž akce na jevišti jsou plné peripetií, občas i komiky a hlavně vzrušení. I když herci účinkují v dobových kostýmech, připadají nám jako naši současníci, s jejichž problémy se můžeme ztotožnit. A to je hlavní plus celého tohoto představení – že se nezrodila žádná muzejní verze „Vraždy v Orient expresu“, která by byla pouze připomínkou dobře známé intriky.  
„Vražda v Orient expresu“ na České scéně. 
Co se týká hereckých výkonů, tak musím především zmínit Zdeňka Hrabala, ztvárňujícího hlavní roli detektiva Hercula Poirota. Podařilo se mu stvořit přesvědčivého, charismatického a tajemného hrdinu, který si od počátku představení diváky získá. Velmi výrazná a nezapomenutelná je i kreace Šárky Hrabalové v roli Helen Hubbardové a Lenky Waclawiecové jako kněžny Dragomiroff. Obzvláště scény, kdy se obě herečky potkávají na jevišti ve společných akcích, jiskří emocemi i vzpomínkami a zároveň patří k nejzábavnějším scénám v představení. Tato detektivka má totiž kromě příběhu o kruté vraždě a filozofických úvah i výrazný komediální rys, což do svého díla vepsala již sama autorka. Jen dnes nás možná rozesměje něco jiného. Ale režisér Vojtěch Štěpánek ruku v ruce se současnou dramatizací tohoto díla ve vydařeném překladu dokázal položit důraz na to, co má vyvolat smích, na to, co má vzrušovat, i na to, co má v nás vyvolat katarzi a reflexi. 
„Vražda v Orient expresu“ je poctivě nastudovaná inscenace, u které nepochybujete o kvalitách režiséra, scénografa ani herců. A navíc v sobě nese velmi aktuální poselství. Je ve jménu spravedlnosti přípustný samosoud? Jsme schopni prominout neprominutelné? Je možné ponechat vinu bez trestu? A na závěr: dá se všechno a všechny poměřovat stejnou morálně – etickou mírou? Poslední premiéra České scény tyto všechny otázky klade, ale naštěstí se, stejně jako v románu Agathy Christie, nesnaží na ně za každou cenu odpovědět. 
„Vražda v Orient expresu“, Agatha Christie, dramatizace: Ken Ludwig, režie: Vojtěch Štěpánek, premiéra: 25. ledna 2020, Česká scéna Těšínského divadla v Českém Těšíně. 
Małgorzata Bryl-Sikorska
28 / 01 / 2020
Małgorzata Bryl-Sikorska
Sprawdź w dziale "Z afisza", kiedy będzie grane to przedstawienie.

Czytaj też:

Komentáře: