Místo opery hudební show

Premiéra Smetanovy „Prodané nevěsty“ dle libreta Karla Sabiny je za námi. Tato opera patří v Čechách k těm nejpopulárnějším a je uváděna především v operních sálech a spojována je s recitativy a symfonickým orchestrem. Režisér Petr Kracik se vydal zcela jinou cestou. A jak to dopadlo?

Ještě před premiérou informovali tvůrci inscenace, která je společným projektem České scény a Loutkové scény „Bajka“, o tom, že se bude jednat o původní „Prodanou nevěstu“ z roku 1866. Dílo se v 19. století nehrálo striktně jako opera, ale zpěv a tanec byly doplňovány dramatickými výstupy. Později, téměř po sto letech, dostala „Prodaná nevěsta“ svůj operní charakter.
Uvedení „Prodané nevěsty“ bez árií, duetů a tercetů a také bez symfonického orchestru, který zastoupil jazz band, by se mohlo zdát velmi riskantní. Ale dle neutuchajícího potlesku a slov nadšení ve foyer ihned po premiéře je jasné, že nápad P. Kracika se trefil do vkusu obecenstva.
„Prodaná nevěsta“ České scény a Loutkové scény „Bajka“ pádí kupředu jako šílená lokomotiva. Není tam místo na uvolnění a nenajde se žádná klidnější scéna. Má to ovšem své opodstatnění, protože podle předlohy „Prodané nevěsty“ je ve vsi sváteční den a svátečně odění obyvatelé se připravují na společnou zábavu. Tím vším se proplétá bouřlivá diskuse o svatbě, protože rodiče chtějí hlavní hrdinku Mařenku jí navzdory provdat. A k uzavření manželství má pomoci vykutálený Kecal. Vše začíná a končí velmi akčně a dynamicky. Než stihnou divákům „ztrpnout nohy“, je tu finále. Představení totiž trvá jen hodinu a je bez přestávky, což je v Těšínském divadle u inscenací pro dospělé novinkou.
Na dynamice představení se podílí hudba s typicky lidovými prvky (Jiří Vyšohlíd a Zbigniew Siwek) a také tance inspirované především skočnou polkou či oberkem (choreografie Jaroslav Moravčík, asistentka choreografa  Gabriela Klusáková). Bohužel na složité a komplikované taneční prvky není až tolik prostoru. Krabicová scéna Těšínského divadla nepatří k největším a poté, co byla zabydlena scénografií (Jaroslav Milfajt), hudebníky, sborem čítajícím několik desítek členů a herci (suma sumárum se jedná skoro o sedmdesát osob), není na jevišti na složité choreografické akce mnoho místa.
Bohužel tanec na jevišti právě z důvodu nedostatku prostoru nevypadal moc dobře. Herci se pohybovali nejistě, neustále brali ohled na to, aby do sebe „nedrcli“, ale několikrát se to přihodilo. Pohybový chaos, který obohacuje např. scénu průvodu s potulnými komedianty, je již méně vítán v jiných scénách, kam by se víc hodila přehlednější choreografie. Což ovšem nebylo možné, protože herci prostě tančili natlačeni na sebe „jako sardinky“. Začala jsem dokonce uvažovat nad tím, zda je jeviště Těšínského divadla tak velké, aby se na něm mohly realizovat takovéto projekty. Divadlo bylo postaveno především pro činoherní soubor a netuším, zda v budoucnu nebude prostor bránit uměleckým ambicím směřujícím k hudebnímu divadlu s neporovnatelně větším rozmachem.
„Prodaná nevěsta” Sceny Czeskiej i Sceny Lalek „Bajka”.  
Dobrým nápadem režiséra Petra Kracika bylo obsadit do hlavní role sbor dlouhodobě před premiérou korepetující pod pečlivým dohledem Miroslava Lišky. Sbor byl na jevišti přítomen, po celou dobu představení zpíval, svými akcemi posouval děj a komentoval nejen události na jevišti, ale i hlavní hrdiny. Ta posledně jmenovaná funkce sboru (podobně jako tomu bylo v řeckém divadle) je dle mého názoru velmi zajímavá. Občas je dění na jevišti sborem komentováno zábavně, jindy je zase díky sboru budována atmosféra strachu a napětí – mám zde na mysli scénu, kdy se Mařenka mylně domnívá, že je prodanou nevěstou a bojuje s návalem silných emocí. Sbor doslova „visí“ na hlavní hrdince a stále dokola opakuje: „Co budeš dělat? Co budeš dělat?“ Tato scéna má k selance hodně daleko, byť podle nálady hudby bychom se mohli domnívat, že se vlastně nic nestalo, že je jedná jen o „hysterický výstup“ hlavní hrdinky, kterému se můžeme zasmát. Kracik, jenž před premiérou zdůrazňoval, že libreto Sabiny má na rozdíl od Smetanovy hudby k selance hodně daleko, dokázal, jak je možno tento protiklad zajímavě ztvárnit na jevišti. Za nápad využít sbor jako hlavního hrdinu a za téměř půlroční práci na hudebním nastudování patří umělcům velké bravo!
„Prodaná nevěsta“ České scény a Loutkové scény „Bajka“ pádí kupředu jako šílená lokomotiva. Není tam místo na uvolnění a nenajde se žádná klidnější scéna.
Když jsem uslyšela, že nastudování Petra Kracika bude inspirováno legendární „Prodanou nevěstou“ Divadla Drak z Hradce Králové, např. tím, že byli ke spolupráci přizváni i loutkaři, ihned jsem se natěšila na loutky na scéně pro dospělé. A můj zájem byl o to větší, že „Bajku“ jsem doposud viděla realizovat pouze tituly pro děti.
Třetí závěrečný akt opery. Dochází k dramatickému rozuzlení dalšího osudu Mařenky a současně (zcela v kontrastu s celou situací) přijíždějí do vesnice potulní komedianti. Ty ztvárňují především herci „Bajky“ převlečení za kdysi populární jokulátory, kteří putovali ode vsi ke vsi a vypravovali o různých „zázracích“ a představovali cizince, podivné existence či lidi s nadpřirozenými schopnostmi. Herci „Bajky“ zaplnili jeviště barvami, ale chyběly mi zde originální nápady při práci s loutkou. Chůze na chůdách, točení deštníkem, krátké animace dvou loutek a prvoplánové gagy, nic z toho nebylo příležitostí pro roztažení loutkářských křídel. Chvílemi mi bylo až líto, že tak dobří herci dostali tak lehká a snadno splnitelná scénická zadání. Ale velmi zdůrazňuji, že úkoly, které herci „Bajky“ obdrželi, splnili velmi dobře. Spíše si myslím, že nápady došly režisérovi, tedy v případě loutkového světa, který je bezbřehý a nabízí nepřeberné množství originálních nápadů.
„Prodaná nevěsta” Sceny Czeskiej i Sceny Lalek „Bajka”.  
„Prodaná nevěsta“ v Těšínském divadle je divadelní „hybrid“. Jak už bylo napsáno, spojuje tanec s hudbou, uvidíme i loutkové a činoherní divadlo. Zde se představili herci České scény a Ewa Kus – herečka Loutkové scény „Bajka“, která hrála hlavní roli Mařenky. A hrála ji dobře, byť měla občas výpadky textu, např. v duetu se stejně dobrým Tomášem Hábou (v roli ťulpasovitého amanta, což je postava podobně tragická jako Mařenka) nebo v již vzpomínané scéně se sborem a nátlakem na ni. Nelze opomenout Kecala v podání Zdeňka Klusáka a bravo mu patří i za zpěv.
Činoherní scény byly hrány „jak se patří“ a přesvědčivě, ale nelze zde hovořit o psychologickém herectví, protože to vylučuje konvence inscenace. Převahu zde mají scény hudební a choreografie. Velmi dobré jsou kostýmy Marty Roszkopfové. Zajímavý je i nápad namalovat hercům tváře na bílo, tímto připomínají masky a oddělují reálný svět od toho nereálného. Dění na jevišti jsem sledovala s odstupem jako báseň o lásce a věrnosti ve vztahu, ale také o věrnosti sobě samému a svému přesvědčení. 
Nejnovější titul na scéně Těšínského divadla potěší oko i ucho. Práce vložená do choreografie, hudebního nastudování i všestranné přípravy sboru je nepřehlédnutelná. Představení se sleduje se zatajeným dechem. Režisér Petr Kracik, který již ve svých předchozích inscenacích uváděných na scéně Těšínského divadla dokázal, že má cit pro rytmus a dynamiku, v případě „Prodané nevěsty“ roztočil jevištní akce tak, že se střídají jako v kaleidoskopu.
Tato poslední premiéra České scény a Loutkové scény „Bajka“ je příjemnou hudební show, jež má šanci zůstat na divadelním repertoáru hodně dlouho.

Prodaná nevěsta“, Bedřich Smetana, Karel Sabina, režie Petr Kracik, premiéra: 23 listopadu 2019, Česká scéna a Loutková scéna „Bajka“.

26 / 11 / 2019
Małgorzata Bryl-Sikorska
Sprawdź w dziale "Z afisza", kiedy będzie grane to przedstawienie.

Czytaj też:

Komentáře: