I podruhé budeme plakat smíchy… 

Polská scéna Těšínského divadla uvedla druhou část veselých příhod londýnského taxikáře Johna Smitha a jeho „dvojího života“. Premiéra frašky „Jeden a jedna jsou tři 2“ („Mayday 2“) v režii Karola Suszky, která se konala 21. května, přilákala do divadla davy diváků toužících po dobré zábavě. A Těšínské divadlo se znovu otřásalo smíchem.

Britský dramatik Ray Cooney je nazýván mistrem frašky. Jeho dlouholetá zkušenost komediálního herce a skvělá znalost divadelních mechanismů, zákulisí i obecenstva nemalou měrou přispěly k obrovskému úspěchu tohoto autora. Jeho hry se s velkým úspěchem uvádějí po celém světě a fraška „Jeden a jedna jsou tři “ patří v polských divadlech k těm nejhranějším. Není se co divit, když od začátku vyvolává u diváků salvy smíchu, a to díky nezkrotné fantazii dramatika, který tvoří víc a víc zábavné situace.
Svižné dialogy, talent stvořit jasně vykreslené postavy, schopnost stupňovat humor, a to včetně užití humoru slovního – to vše dohromady tvoří z Cooneyho děl nikoli plytkou hříčku, ale plnokrevné komedie, které dokážou rozesmát i ty nejnáročnější diváky. A v případě první i druhé části hry „Jeden a jedna jsou tři“ jsou salvy smíchu v hledišti tím nejlepším měřítkem, zda se inscenace podařila či nikoli.  
„Jeden a jedna jsou tři 2“ („Mayday 2“) na Polské scéně. 
Karol Suszka vzal velmi vážně okolnost, že tato inscenace je kontinuací prvního dílu, jenž byl na Polské scéně uveden v minulé sezoně. Spolu se scénografem Aleksandrem Owerczukem „oprášili“ výpravu z minula a na jevišti se objevují titíž herci. Dobrý nápad a navíc ulehčení v případě reprízování obou části frašky. Což ovšem neznamená, že nemám ke scénografii žádné výtky. Naopak, jestliže v první části byl „třešničkou na dortu“ taxík v centrální části jeviště, tak v části druhé není žádný zajímavý scénografický nápad. Bohužel, výprava je nijaká a tvoří dojem nedbalosti a zhotovení „na poslední chvíli“ (a to moc dobře vím, že duo Suszka - Owerczuk na scénografii velmi dbají a řeší na jevišti i ty nejmenší detaily. Ostatně dokázali to v minulých sezonách, např. v inscenacích „Jeden a jedna jsou tři“ („Mayday“) na Polské scéně nebo v „Morálce paní Dulské“ na České scéně. Myslím si, že žádný dramatický žánr uváděný na jevišti by neměl být ochuzen o zajímavou a pečlivě připravenou scénografii. 
Svižné dialogy, talent stvořit jasně vykreslené postavy, schopnost stupňovat humor, a to včetně užití humoru slovního – to vše dohromady tvoří z Cooneyho děl nikoli plytkou hříčku, ale plnokrevné komedie.
V „Jeden a jedna jsou tři 2“ („Mayday 2“) si zahrála „stará známá parta“ Polské scény, tedy zkušení a v komediálním herectví zaběhlí herci. Partnery jim byla dvojice mladých debutujících kolegů. Ale začněme od těch prvně zmíněných. Je třeba zdůraznit, že Joanna Litwin, Tomasz Kłaptocz a Grzegorz Widera hráli ve druhém díle stejně výborně jako v tom prvním – bylo poznat, že jsou se svými hrdiny bezvadně sžití (hrají současně v obou dílech). Poctivou práci na roli odvedla Małgorzata Pikus, která až v „Jeden a jedna jsou tři 2“ obdržela větší roli, protože v prvním díle se na jevišti objevila jen na chvíli jako Reportérka. K výkonům této čtveřice nemám žádné výhrady, jejich role byly přesvědčivé a nejlepší odměnou pro ně byl divácký smích. Nerozumím ovšem, proč na premiéře hrál roli táty Rafał Walentowicz a ne Karol Suszka. S ohledem na věk se Walentowicz do této role vůbec nehodí a mohl by nanejvýš hrát staršího bratra Grzegorze Widery a ne jeho otce… Proto považuji premiérovou roli Táty za nevydařenou, ale nikoli vinou herce.
„Jeden a jedna jsou tři 2“ („Mayday 2“) na Polské scéně. 
Vraťme se ještě k debutujícím hercům Polské scény, tedy ke Klaudii Gryboś a Pawłovi Bernadowskému, kteří hrají náctileté děti a je potřeba zdůraznit, že byli živelní, přirození a roli zcela oddáni. Dle slov režiséra udělali nováčci v průběhu zkoušení ohromný kus poctivé práce a svými výkony se dorovnali starším kolegům. Po zhlédnutí premiéry se slovy pana režiséra naprosto souhlasím. Inscenace „Jeden a jedna jsou tři 2“ je pro herecké stránce vyvážená a rovnocenná, udržuje komediální rytmus a celý soubor spolu na jevišti výborně spolupracuje a souzní. Takže resumé – až na malé, výše zmíněné nedotažené detaily – tuto frašku vřele doporučuji. Ale myslím si, že si totéž řeknou diváci mezi sebou a informace o tom, že v Těšínském divadle je komedie, u které se smíchy pláče, se velmi rychle rozkřikne.
„Jeden a jedna jsou tři 2“ („Mayday 2“), Ray Cooney, režie: Karol Suszka, premiéra: 21 května 2019, Polská scéna Těšínského divadla.
22 / 05 / 2019
Małgorzata Bryl-Sikorska
Překlad: Alice Olmová-Jarnotová
Sprawdź w dziale "Z afisza", kiedy będzie grane to przedstawienie.

Czytaj też:

Komentáře: