Továrna na nové tváře. V kulisách divadelní práce - maskérky

Copy, drdoly, vlasy spletené, rozpuštěné. Make up přirozený nebo fantastický. Fialové řasy, bordó vlasy, modrá ústa. Nalepené vousy, dlouhé bradky, nadýchané paruky. Bledé tváře a umělá krev. Každá herecká role je úkolem také pro maskéra. Jaká tajemství najdeme v maskérně Těšínského divadla v Českém Těšíně? 

I herci hrající v realistických hrách ze současnosti musejí být nalíčeni. Maskérky říkají, že role, u které je požadováno jen jemné, téměř nepostřehnutelné líčení tzv. „make up no make up“ je nejednou velmi náročná. Zároveň se shodnou, že líčení a účesy s fantazií jsou pro ně největší satisfakcí v práci, která je doslova studnicí inspirací a nápadů. 

Nechodím do práce, ale do divadla

V Těšínském divadle dbají na líčení herců tři maskérky - Pavla Cwiertková, spolupracuje s Polskou scénou, Martina Suszková je styčným bodem mezi scénografem, režisérem a maskérnou, vyrábí paruky, líčí a češe herce a je všude tam, kde je v danou chvíli potřeba. A vedoucí maskérny Šárka Szeligová.
Kolegyně přivedla do divadla náhoda. A jak se do divadla dostala Šárka Szeligová? Udělala jsem maturitu, několik kurzů pro maskéry a mezi tím se přihodilo, že v divadle začali hledat maskérku. A tak jsem se přihlásila. Pracuji tady od roku 1997. Nikdy jsem nesnila o práci v divadle, prostě tomu chtěla náhoda. A dodává: Žádné kurzy ani studium vás tuto práci nenaučí. Zručnost se získává každodenní zkušeností. Dnes už mám sovu práci tak ráda, že ráno neříkám – jdu do práce, ale jdu do divadla. 
Perfektně zvládnout složité účesy a make up v časovém presu, to je jedna část práce maskérky, ale ony musejí umět i řadu dalších věcí. Šárka Szeligová dodává: Občas se pousmívám nad tím, že musíme být i trochu psycholožky, abychom zvládly umění negociace a diplomacie. Sice nemohu zasahovat do scénografických návrhů a režijních nápadů, ale někdy se ozvat musím, a to když vidím, že daný nápad je nerealizovatelný nebo že by herec nebyl schopen v navrhované charakterizaci hrát.
1. Středověké mučicí nástroje? Kdepak, to jsou nezbytnosti pro přípravu všelijakých fantastických účesů. 2. Kufříky s parukami a líčidly a dřevěné hlavy, na kterých se vyrábí paruky.  

Od představy k hotovému účesu

A co všechno se děje, než herec vstoupí učesán a nalíčen na jeviště? Maskérky z Těšínského divadla vysvětlují, že jejich práce začíná ve chvíli, kdy se začíná zkoušet. A paní Šárka dále vypráví: Na prvním setkání se scénografem si vše vysvětlujeme a ujasňujeme. Inscenační tým někdy nemá úplně jasno v tom, jak by mohly účesy a make up vypadat, a tak jim poradíme. Máme knihy, kde mohou najít inspiraci, a to přesně podle období, v němž se děj hry odehrává. V této první fázi nás ale nejvíc zajímá, zda budou mít herci paruky, protože jejich výroba je z toho všeho nejnáročnější. Jedna paruka se vyrábí čtrnáct dní. I když máme sklady plné paruk, stále vyrábíme nové a nové. 
Od chvíle, kdy je se scénografem vše dohodnuto, to v maskérně pulsuje životem. Vedoucí maskérny informuje o všech detailech práce své kolegyně, z nichž každá má své místo v přípravném procesu. Týden před premiérou vstupují do dění i herci – přicházejí si vyzkoušet paruky a líčení. Sobotní premiéře předchází od pondělí tzv. technický týden. Den co den mají herci zkoušky v kostýmech a s kompletním líčením, včetně paruk a účesů. Někdy se zkouší ráno i večer, a tak musejí maskérny zvládnout učesat a nalíčit celý soubor i dvakrát denně, popisuje Šárka Szeligová a dále pokračuje ve vyprávění: Největší nápor je samozřejmě v den premiéry. Účesy a paruky děláme v naší pracovně pro maskéry, ale make up a nasazování hotových paruk přímo v maskérně nacházející se kousek od jeviště. V den premiéry se scházíme hodinu až hodinu a půl před začátkem a musíme všechny náležitě připravit. Na otázku, zda je to stres, Šárka Szeligová s úsměvem odpovídá: Na to nemáme čas. 
Občas se pousmívám nad tím, že musíme být i trochu psycholožky, abychom zvládly umění negociace a diplomacie. Sice nemohu zasahovat do scénografických návrhů a režijních nápadů, ale někdy se ozvat musím, a to když vidím, že daný nápad je nerealizovatelný.

Jak se rodí paruka? 

Paruka v divadle není přežitek. Podívejme se třeba za kulisy jedné z nedávno premiérovaných inscenací - „Gazdina roba“. Herečky s dlouhými vlasy zde mají příčesky nebo dokonce i celý cop. K materiálům, z nichž vyrábíme paruky, patří kanekalon, vlasy a tzv. buvolka, která je dražší než vlasy. Cena paruky se pohybuje mezi 2 – 3 tisíci korun plus práce. Výroba paruky je náročná a vyžaduje trpělivost a pečlivost. Jedna paruka se vyrábí průměrně padesát hodin. Stává se, že připravujeme okolo tuctu paruk  do jedné inscenace, vysvětluje Šárka Szeligová.  
Jak se paruka vyrábí, to nám maskérky detailně vysvětlily: Začíná se od pečlivého změření hercovy hlavy, na kterou tvoříme model, a ten následně přenášíme na dřevěný stojánek (připomínající lidskou hlavu) potažený plátnem. Na plátno zaznačíme vlasovou linii. Jde o to, aby se linie vlasů na paruce shodovala s přirozenou linií hercových vlasů. Pak dáváme na označenou část první vrstvu, tzv. krajku, do které přichytáváme vlasy. Další proces přípravy popisují maskérky následovně: Nyní přichází na řadu vlasy. Jsou buď lidské, ovšem preparované a dezinfikované, aby byly 100 procentně bezpečné a nezávadné. Ať už pracujeme s vlasy skutečnými nebo umělými, vždy je třeba pečlivě je vyčesat a zbavit slabších částí.
Nejnáročnější částí přípravy paruky je vplétání jednotlivých vlasů do krajky. A dále už opět vyprávějí profesionálky: S připevňováním vlasů začínáme z týlu, pokračujeme směrem k čelu. Vlasy vplétáme nenápadným kovovým háčkem připomínajícím vyšívací jehlu. Úzké vlasové proužky se provlékají přes malé otvory a zakončují se malilinkatým uzlíčkem. Je třeba udělat tisíce uzlíčků, než je paruka hotová. Zajímavostí je, že nad čelem se vlasy vplétají už po jednom, neboť zde jsou nejvíc vidět. Ve finále se korunka ustřihne a paruka se přizpůsobí hercově hlavě. A je-li to nutné, tak ještě zastřihneme konečky vlasů. 
Paruky mohou být „jako vlastní“, ale taky pořádně „ulítlé“.

Make up i pro pány

Ať herec chce či nechce, musí mít make up. Maskérky často slyší slova typu: Fakt je to nutné? A v takových situacích musejí být velmi taktní, ale neústupné. Jedná se přece o výsledný efekt představení. Je samozřejmé, že make up mají herečky i herci. Je nezbytné, aby se na jevišti všichni prezentovali co nejlépe. U mužů upravujeme kontury úst, obočí, je-li to nutné, zdůrazňujeme některé rysy. Vše proto, abychom zvýraznili hercovu mimiku, aby ji lépe viděli i diváci ve vzdálenějších řadách, vysvětlují maskérky. A svorně přiznávají, že spolupráce s herečkami je jednodušší, protože všechny dámy chtějí být na jevišti krásné. 
Výroba paruky je náročná a vyžaduje trpělivost a pečlivost. Jedna paruka se vyrábí průměrně padesát hodin. Stává se, že připravujeme okolo tuctu paruk do jedné inscenace.
Občas je potřeba líčením herce zošklivit nebo ho udělat starším. Osobně mě tato hra s make upem baví nejvíc, mám ráda experimenty a úplně největší radost mám, když je výsledný efekt tak šokující, že nikdo daného herce nepoznává, říká paní Šárka. A pokračuje: Pracujeme pouze s profesionální kosmetikou určenou pro divadelní a filmový make up. Používala jsem ji jak v divadle, tak ve filmu a musím přiznat, že nikdy nezklamala. A je-li to nutné, zafixujeme make up speciálním sprejem a hotovo. Tak co, chcete si to vyzkoušet? ptá se mě maskérka, která mě pozvala do křesla ve své pracovně. Ale to už je zase jiné povídání…
1. Vousek či bradka, na jakou jen pomyslíme – sklad s umělými vousy a bradkami. 2. Barevná kosmetika pro divadelní make up.
10 / 02 / 2019
Małgorzata Bryl-Sikorska
Překlad: Alice Olmová-Jarnotová

Czytaj też:

Komentáře: