Nešťastná láska má nejedno jméno

V sobotu 26. ledna v 17.30 hod. uvede Česká scéna Těšínského divadla premiéru hry Gabriely Preissové "Gazdina roba". Režie se ujal ředitel Těšínského divadla Petr Kracik, kterého jsem u této příležitosti požádala o rozhovor.

V "Gazdině robě" je víc než dvacet postav (účinkovat bude celý soubor České scény), ke spolupráci jste přizval hudebního skladatele, scénografa i hudební uskupení. Vaše první režie v Těšínském divadle má velkolepě nakročeno. Chcete se tímto přivítat se zdejším divadelním obecenstvem, nebo se budete i v budoucnu zaměřovat na režii velkých divadelních titulů? 

Velké tituly určitě nebudou mou specializací. Dělám rád velké, ale i malé inscenace. Při zkoušení první inscenace jsem chtěl blíže poznat všechny herce. Záleží mi na tom, aby společně se mnou prožili můj zdejší režijní debut. Chtěl jsem s nimi mít blízký a osobní kontakt. Samozřejmě jsem je všechny už znal, ale teď to byla příležitost poznat je i po pracovní stránce a objevovat jejich jevištní možnosti. A tak jsem se rozhodl i pro poněkud komplikované alternace, ale to jen proto, aby mohl hrát celý soubor [v hlavních rolích se budou střídat Markéta Słowiková nebo Petra Sklářová a Robert Urban nebo Petr Sutorý - poznámka redakce]. Tento způsob práce je mi blízký, protože mám rád kolektivní herectví, díky kterému se soubor pozná a společně tvoří jednu divadelní myšlenku, všichni jsou tzv. na jedné divadelní vlně. Nechtěl jsem vybrat jen skupinku herců, protože si myslím, že pro režijní debut v novém divadle by to mohlo být nebezpečné.
Vybral jsem hru, která je našim hercům blízká, a to jak tematicky, tak i herecky, což ovšem neznamená, že hra Gabriely Preissové je lehká. Chci tím říct, že se jedná o velmi rafinované drama, v němž ale nenajdeme žádnou velkou stylizaci. Prostřednictvím práce na tomto díle jsem chtěl poznat, jak herci pracují s emocemi. To považuji za základ vzájemného poznání.

Jaké jsou tedy vaše dojmy ve chvíli, kdy jsou zkoušky ve finále? Objevil jste potenciál i problémy v hereckém souboru České scény?

Samozřejmě jsem celý soubor lépe poznal a nemohl jsem si nepovšimnout i nějakých těch problémů. Všichni dostali stejnou šanci pracovat, ukázat svou vnitřní odvahu, roztáhnout svá herecká křídla a nebýt jen loutkou v rukou režiséra a realizačního týmu. Hledám cestu k tomu, abych zvedl hereckou úroveň České scény, aby si herci byli víc jistí a uvěřili ve své možnosti. Proto mi tolik záleželo na tom, aby měli v době zkoušení více volnosti.
Při zkoušení první inscenace jsem chtěl blíže poznat všechny herce. Záleží mi na tom, aby společně se mnou prožili můj zdejší režijní debut. Nechtěl jsem vybrat jen skupinku herců, protože si myslím, že pro režijní debut v novém divadle by to mohlo být nebezpečné.

Původně byl v dramaturgickém plánu České scény "Dům na nebesích", který měl režírovat její umělecký šéf Miloslav Čížek. Vy jste se rozhodl vyměnit "Dům na nebesích" za "Gazdinu robu".

První důvod změny jde ruku v ruce s tím, o čem jsem již hovořil, a to potřeba uvést celosouborový titul. Zadruhé si myslím, že nabízené obsazení dramatu "Dům na nebesích" nebylo správné. Nesouhlasil jsem s generačním posunem, protože v tomto případě by bylo zcela zbytečné drama uvádět. A zatřetí jsem chtěl, abychom měli populární titul, na který se diváci přijdou rádi podívat. "Gazdina roba" je příběh odehrávající se na moravské vesnici a to, že dílo bylo napsáno před více než sto lety, nemění nic na tom, že je to stále aktuální drama se srozumitelným poselstvím.

Co chcete divákům prostřednictvím "Gazdiny roby" sdělit?

Bude to příběh o různých formách lásky… Hlavní hrdinka Eva prezentuje vizi dokonalé lásky, stejně tak jako hlavní hrdina Mánek má své sny o lásce. Ale jejich představy se nepodaří realizovat. Jejich city se roztříští jako loď, která v bouři narazí na útes. Ale není to inscenace výhradně o nešťastné ženě. Mánek Evu velmi miluje, stejně tak jako Samko, ale ani jeden z nich jí nedokáže dát v lásce volnost. Četl jsem studie, v nichž byla Eva popisována jako negativní hrdinka, protože si dala laťku ideální lásky tak vysoko, že se na ni nepodařilo dosáhnout. Já si ale myslím, že její touhy byly přirozené, podobné těm, které má každá žena.
Novátorství tohoto dramatu spočívalo před více než sto lety v tom, že autorka odvážně představila svět z ženského úhlu pohledu a hovořila o ženských touhách a emocích. Je to jedno z prvních dramat s motivem emancipace. Dnes je to vše pro nás samozřejmostí. Proto chci ve své inscenaci vyprávět o věrnosti a o tom, zda jsme schopni milovat tak, abychom vždy dodrželi, co jsme slíbili. A zajímá mě také to, kde končí a kde začíná svoboda člověka v partnerském vztahu.  
V dramatu Gabriely Preissové nalézáme také katolicko-protestantský motiv, ale toto je v mém nastudování druhořadé. Naopak prvoplánový je pro mě konflikt mezi lidmi, kteří lásku definují každý jinak. Soustředil jsem se na to, abych představil společnost, jež neumí nebo nechce dát člověku svobodu. Samko je hluboce věřící, ale dostává se do situací, které jsou pro Eviny city naprosto destruktivní. Mánek, byť Evu miluje, tak ve chvíli, kdy se doví, že jejich vztah nebude stát na ekonomickém základě, volí peníze. Ve stejnojmenné povídce, kterou Preissová napsala dříve než divadelní hru, se hlavní hrdinové rozcházejí. Závěr divadelní hry je poněkud dramatičtější.
"Gazdina roba" na České scéně, foto ze zkoušky.

Důležitou součástí inscenace bude hudba. Jak ta se rodila? 

Odkazy týkající se hudby najdeme ve scénických poznámkách dramatu. Autorka doporučuje, jaký typ hudby by měl korespondovat s jednotlivými scénami, ale konkrétní tituly neuvádí. Například popisuje, že na tom a tom místě by měla znít píseň zpívaná u senoseče, ale neuvádí, která konkrétně. Jinde zase čteme, že tady by se měl zahrát čardáš, ale název opět chybí. S hudebním skladatelem Daliborem Štruncem jsme se ocitli před úkolem vybrat takové písně a hudbu, jež by byly autorčiným záměrům co nejblíže. Soubor Cimbal classic následně vše nahrál. V inscenaci bude znít tato nahrávka a herci České scény budou zpívat naživo.
Chtěl bych zdůraznit, že všechny postavy hovoří stylizovaným nářečím. Kdyby Gabriela Preissová studovala dialektologii, určitě by to nebylo na jedničku. Pamatujme ale na to, že sedmadvacetiletá autorka napsala hru o Moravě, kam se jen na krátký čas přestěhovala z Čech.
V 60. a 70. letech minulého století se české umění folklóru zbavovalo a mně v tomto nastudování velmi záleželo na tom, aby se sem folklór navrátil. Pro příklad uvedu nedávné nastudování "Gazdiny roby" ve Slezském divadle Opava – představení mě nechalo zcela chladným, protože na folklór zcela rezignovalo a ani se nesnažilo navodit atmosféru moravské vesnice. Naopak já jsem se snažil ctít autorku a nastudovat inscenaci tak, aby byla co nejblíže tomu, jak si to asi ona představovala. Podle Preissové má mít v inscenaci hudba důležitou roli, má být dalším hrdinou. Rozhodl jsem se jít tímto směrem.
Proto chci ve své inscenaci vyprávět o věrnosti a o tom, zda jsme schopni milovat tak, abychom vždy dodrželi, co jsme slíbili. A zajímá mě také to, kde končí a kde začíná svoboda člověka v partnerském vztahu.

Můžeme se tedy těšit na inscenaci plnou hudby?  

Ano. Doufám, že se to bude obecenstvu líbit. Navíc zdejší herci jsou v takovém druhu repertoáru „jako doma“. A zároveň se vynasnažím, aby na repertoáru Těšínského divadla bylo víc hudebních titulů.
Samozřejmě neudělám z Těšínského divadla muzikálovou scénu, ale budu klást důraz na tituly, v nichž dostanou herci příležitost tančit a zpívat. 

A na závěr… prozraďte ještě něco o scénografii a kostýmech. 

Scénografie bude symbolická a ohraničena čtyřmi stoly. V centrální části jeviště bude konstrukce, která je schopna změnit se v kříž. Kostýmy budou svou stylizací navazovat na dobu, v níž se drama odehrává, ale nebudou zcela realistické. Se scénografem Jaroslavem Milfajtem se známe už z dob studií a toto je náš další společný divadelní projekt. A u této příležitosti prozradím, že už přemýšlíme i o další společné inscenaci a tou by měla být opera "Prodaná nevěsta". Premiéra je naplánovaná na příští uměleckou sezonu, konkrétně na 23. listopadu 2019.
"Gazdina roba" na České scéně, foto ze zkoušky.
17 / 01 / 2019
Małgorzata Bryl-Sikorska
Překlad: Alice Olmová-Jarnotová

Czytaj też:

Komentáře: