Zkoušíme detektivku s hororovými prvky

26. října se na České scéně bude konat premiéra inscenace „Osm žen“, jejím autorem je Robert Thomas. „Osm žen“ to je detektivka s hororovými prvky. Autor stvořil drama, které má složité, psychologicky propracované postavy, jejichž motivy jednání jsou opravdu křivolaké – říká na úvod našeho rozhovoru režisér inscenace Jiří Seydler. 

Nestává se tak často, aby se na divadelním repertoáru objevila detektivka. Je to pro Vás první setkání s francouzským dramatikem Robertem Thomasem? 

Za těch skoro třicet let, co jsem u divadla, jsem doposud nikdy hru tohoto dramatika na profesionální scéně nerežírovat. Ale vzpomínám si, že než jsem se stal režisérem, tak jsem jako diplomovou práci na pražské DAMU režíroval jeho „Past“. Samozřejmě, že tenkrát to bylo zcela jiné představení než dnes. Ale jinak Vám musím dát za pravdu, že divadla nasazují detektivní žánr spíše sporadicky.

Než jste začal „Osm žen“ zkoušet, viděl jste nějaké filmové nebo divadelní zpracování této hry? 

Vím, že existuje velkolepá filmová muzikálová verze této hry, ale neviděl jsem ji. Ale viděl jsem divadelní nastudování, a to dokonce docela nedávno, v pražském studentském divadle Pidivadlo. Inscenace nazvaná „Vánoční škubání anděla” v režii Miloše Horanského vycházela právě ze hry „Osm žen“ a účinkovali v ní studenti pražské konzervatoře. 

Hra „Osm žen“ je zvláštní i tím, že v ní účinkují výhradně ženy, herečky České scény. Jak se Vám s nimi pracovalo? 

Skvěle. Musím přiznat, že to není poprvé, kdy jsem pracoval s výhradně dámským obsazením. Každopádně si na to dobře pamatuji. Herečky jsou velmi konstruktivní a zároveň jsou trpělivé, umějí naslouchat a věří režisérovi. Na rozdíl od některých herců, kteří v nepravou chvíli zasahují do práce, přerušují a neustále musí něco dodávat.  

Copak herečky nejsou v průběhu zkoušení iniciativní? 

Samozřejmě, že ano. Ale jinak. Vstupují s odůvodněním a argumenty. Přichází s nějakým názorem nebo nápadem a dají mi šanci, zda ho chci realizovat a vložit do inscenace nebo ne. Naopak pánové mi často podsouvají svůj názor, a když ho odmítnu, urazí se. Takže s dámami je práce na inscenaci klidnější a pohodovější.  
„Osm žen” na České scéně.

Autorkou scény a kostýmu je Marta Roszkopfová. Do jakého období jste se rozhodli vaše nastudování této hry umístit? Je to doba současná nebo 20. století?

Není to současnost, ale není to ani daleká minulost. Děj se odehrává v 50-60 letech 20. století. A scéna a kostýmy to patřičně zdůrazňují. Ale nebylo nutné přenést výpravu hry do doby, kdy Thomas toto dílo napsal, protože „Osm žen“ je aktuálním titulem i dnes. 

Bude tato inscenace postavena především na zábavě?  

„Osm žen“ to je detektivka s hororovými prvky a já to respektuji. A zároveň se autorovi podařilo v této hře stvořit složité postavy, jejichž motivy jednání jsou nevyzpytatelné. Obecně řečeno, hlavním tématem hry „Osm žen“ je krutost. Každá z žen reprezentuje jednu tvář krutosti, každá z nich je zahleděná sama do sebe a soustředěná jen na svůj úspěch. Bohužel, v naší inscenaci nemáme pozitivní hrdinku, protože tímto autor naznačuje, že všechny a všichni takoví jsme…ukázka reality.

Proč stojí za to „Osm žen“ vidět? 

Doufám, že diváky zaujmou výborné herecké výkony dámské části souboru. Věřím, že naše společná práce se dočká uznání. Dle mého názoru jsou silnou stránkou hry „Osm žen“ psychologicky propracované ženské postavy. Navíc se jedná o velmi zajímavý text, který má své napětí od začátku do konce. A jak už to u detektivek bývá, čeká nás neočekávané a překvapující finále…Doufám, že se nám opravdu podaří obecenstvo překvapit.
24 / 10 / 2018
Małgorzata Bryl-Sikorska
Překlad: Alice Olmová-Jarnotová

Czytaj też:

Komentáře: