Pohádka, u které ukápnou slzy 

„Děti krále Líra“ - nejpopulárnější irská pohádka - se stala základem pro inscenaci „Labutě ze země Erin“, kterou režijně nastudovala Katarzyna Deszcz a premiéra se konala 26. dubna v Těšínském divadle na loutkové scéně „Bajka“. Jak sami tvůrci přiznali, irské pohádky se na jevišti českých i polských divadel objevují zřídka.  

Specifikou irských pohádek je relativita času. Co to znamená, vysvětluje režisérka Katarzyna Deszcz: Některé události jsou objasněny nebo potrestány až za dlouhou, dlouho dobu, tedy ne v průběhu jednoho lidského života. V pohádce „Děti krále Líra“ promění závistivá macecha tři děti v labutě. Zadostiučinění a zrušení kletby nastane až po tisíci letech, kdy už nežije ani zlá macecha, ani král Lír, jenž se ocitl na scestí tím, že po smrti první ženy vstoupil do destruktivního svazku manželského.  
Číst dále
07/08/2017 | recenzje

Zveme vás do světa irské pohádky

25. dubna se v 10,00 bude na loutkové scéně „Bajka“ konat premiéra inscenace „Labutě ze země Erin“. Jedná se o divadelní nastudování jedné z nejpopulárnějších irských legend nazvanou „Děti krále Líra“. Režisérkou inscenace je Katarzyna Deszcz, která přiznává, že spolupráce s „Bajkou“ pro ni byla sympatickou výzvou.  

„Labutě ze země Erin“ jsou vaší první režijní zkušeností v loutkovém divadle? 

Číst dále
07/08/2017 | rozmowy

Dlouho jsem nevěděl, o čem je „Tango“ 

27. dubna v 17, 30 uvede Polská scéna premiéru hry Sławomira Mrożka „Tango“, tentokrát v režii slovenského režiséra Michala Spišáka. - „Tango“ je dojemně reálné. Největší absurdní situace přece píše sám život. Vše, co se v tomto dramatu odehrává, se mohlo přihodit i v životě, ba co víc, naše každodennost dokáže být ještě absurdnější - říká režisér inscenace. 

Váš otec Karel Spišák byl řadu let svázán se Starým divadlem v Nitře. Režíroval tam i váš bratr Ondřej Spišák, jehož jméno je spojeno s alternativním divadlem Teatro Tatro, které v Čechách i Polsku hostuje. Vy jste s Nitrou také svázán?  

Číst dále
07/08/2017 | rozmowy

Rychlokurz ničemy

Nedávnou premiérou České scény Těšínského divadla byl „Deník ničemy“ v režii Janusze Klimszy. Jedná se o inscenaci, v níž jsou k vidění nejen skvělé komediální výkony, ale i vyzrálé a vědomé herecké jednání. Což ovšem neznamená, že je tuto premiéru možno označit za stoprocentní umělecký úspěch. 

V sobotu 23. března se konala premiéra dramatu A. N. Ostrovského „I chytrák se spálí“ – v polských překladech najdeme toto dílo pod názvy „Kůň má čtyři nohy a také klopýtne“ nebo „Deník podvodníka“. Režisér Janusz Klimsza sáhl po inscenační úpravě Ivana Rajmonta s názvem „Deník ničemy“, která pochází z přelomu 80. a 90. let minulého století. Rajmontova úprava více méně respektuje Ostrovského text a jeho postavy, včetně fabulárního popisu toho, jak se chce bývalý novinář pomocí bezohledných intrik dostat na vyšší příčky establishmentu. Plusem inscenační úpravy je soudobý jazyk, kterým hrdinové hovoří. 
Číst dále
07/08/2017 | recenzje

Politických kariéristů je stále dost

V sobotu 23. března v 17:3O se bude na České scéně Těšínského divadla konat premiéra hry ruského dramatika 19. století A. N. Ostrovského „Deník ničemy“. Režisér Janusz Klimsza slibuje, že v jeho inscenaci bude trochu dramatu, trochu psychologického realismu i trochu kabaretu.

Ke spolupráci s Těšínským divadlem se vracíte po tříleté přestávce. V roce 2016 jste zde na Polské scéně režíroval „Oboru“ Helmuta Kajzara. Nyní se na České scéně věnujete režii ruského klasického dramatu A. N. Ostrovského „Deník ničemy“. V Polsku i v Čechách je hra uváděna i pod jinými názvy. V Čechách je to „I chytrák se spálí“. Jak je Ostrovský vnímám českým publikem?

Číst dále
07/08/2017 | rozmowy

Továrna na nové tváře. V kulisách divadelní práce - maskérky

Copy, drdoly, vlasy spletené, rozpuštěné. Make up přirozený nebo fantastický. Fialové řasy, bordó vlasy, modrá ústa. Nalepené vousy, dlouhé bradky, nadýchané paruky. Bledé tváře a umělá krev. Každá herecká role je úkolem také pro maskéra. Jaká tajemství najdeme v maskérně Těšínského divadla v Českém Těšíně? 

I herci hrající v realistických hrách ze současnosti musejí být nalíčeni. Maskérky říkají, že role, u které je požadováno jen jemné, téměř nepostřehnutelné líčení tzv. „make up no make up“ je nejednou velmi náročná. Zároveň se shodnou, že líčení a účesy s fantazií jsou pro ně největší satisfakcí v práci, která je doslova studnicí inspirací a nápadů. 
Číst dále
07/08/2017 | zza kulis
zobrazit další články